Stanoviště 6.

Jáchymov jako součást světového dědictví UNESCO

Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří byl 6. července 2019 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO jako přeshraniční česko-německá kulturní krajina. Tvoří jej 22 komponent – 17 na území Saska a 5 v České republice. Společně dokumentují více než 800 let téměř nepřetržitého hornictví a jeho vliv na vývoj krajiny, sídel, báňských technologií, hutnictví i montánních věd od 12. do 20. století.

Českou část světového dědictví tvoří Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy–Boží Dar–Horní Blatná, Hornická krajina Krupka, Hornická krajina Mědník a Rudá věž smrti v Ostrově. Nejde přitom pouze o jednotlivé doly nebo technické památky. Jednotlivé komponenty zahrnují soubory důlních děl, historických měst, úpraven rud, vodohospodářských zařízení, hald a dalších pozůstatků hornické činnosti. Celkem se v 22 komponentách nachází přibližně 500 dílčích památek.

Proč jsou Krušné hory světovým dědictvím?

Krušné hory představují mimořádně zachovanou hornickou kulturní krajinu, která se vyvíjela na obou stranách dnešní česko-německé hranice. Její význam nespočívá pouze v rozsahu těžby, ale také v technických a vědeckých inovacích, které se odtud šířily do dalších oblastí Evropy i světa. UNESCO proto region zapsalo podle tří kritérií - ta oceňují především mezinárodní výměnu technických a vědeckých poznatků, mimořádné svědectví o hornické tradici a dochované hornické a technologické celky.

Pro výjimečnou hodnotu regionu je charakteristická také mimořádná pestrost těžených surovin. UNESCO nominační dokumentace rozlišuje hornické krajiny spojené především s těžbou stříbra, cínu, kobaltu, železa a uranu. Právě uranové hornictví reprezentuje na české straně především Jáchymov, na saské straně další dvě komponenty.

Proč je součástí UNESCO právě Jáchymov?

Hornická krajina Jáchymov je mimořádná tím, že dokumentuje několik zásadních etap evropského hornictví. Její význam začíná bohatým stříbrným hornictvím 16. století, které zásadně ovlivnilo podobu města i jeho hospodářský a vědecký rozvoj. Dochovalo se historické centrum Jáchymova, hrad Freudenstein, důlní díla, rozsáhlé haldové a pinkové tahy i další části hornické krajiny.

Jáchymov však přináší do společného příběhu UNESCO ještě další mimořádnou kapitolu – historii uranu a radioaktivity. Smolinec zde horníci znali již v 16. století ale až od poloviny 19. století se zde jako na prvním místě na světě začaly uranové rudy systematicky těžit a využívat k průmyslové výrobě uranových barev. Odpadní materiál po jejich výrobě se následně stal důležitou surovinou pro výzkum Marie Curie-Skłodowské a Pierra Curie, který v roce 1898 vedl k objevu radia a polonia.

Jáchymov tak představuje významné místo nejen dějin hornictví, ale také dějin výzkumu radioaktivity. Objev radioaktivity změnil také způsob využívání jáchymovského podzemního bohatství. Po potvrzení radioaktivity zdejších důlních vod v roce 1905 byly v roce 1906 otevřeny první radonové lázně na světě. Od roku 1908 se v Jáchymově vyráběly radiové soli a až do první světové války měl Jáchymov v jejich výrobě světový monopol. Uranové ložisko tak mělo dvojí význam: poskytovalo rudu důležitou pro výzkum radioaktivity a současně vytvořilo geologické podmínky pro vznik radioaktivních vod využívaných v lázeňství. Právě tato kontinuita od historického hornictví až k vědě a medicíně 20. století je jednou z charakteristických vrstev zdejší hornické kulturní krajiny.

Toto spojení je dobře patrné na dole Svornost, nejstarším uranovým dole na světě, založeném již roku 1518. Důl je významným dokladem několika staletí jáchymovského hornictví – od těžby stříbra přes uranové rudy až po dnešní využívání radonové vody.

Marie Curie-Skłodowská a nominace na UNESCO

Příběh Jáchymova a Marie Curie-Skłodowské má své místo také v dokumentaci, která provázela nominaci Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO. Připomíná, že jáchymovský uranový smolinec přispěl k objevu radia a polonia v roce 1898. Jáchymov se tak zapsal nejen do dějin hornictví, ale také do dějin světové vědy.